Nevychovávalo nás však jen gymnasium, zejména ve vyšších třídách dávala nám hodně tehdejší městská knihovna a čítárna. Bylo zakázáno do nich chodit a tím jen zvyšována jejich přitažlivost. Knihy vypůjčované z knihovny a časopisy vyložené v čítárně vnášely do mladých myslí ideologický kvas národního dorůstání na úroveň politické samostatnosti, k jejímuž dobytí se čas jižjiž nachyloval; četba vyvolávala i první záblesky uvědomění socialistického, aspoň u těch, kdo je vyhledávali. Zárodky všeho, čeho se naše generace měla dožít a čeho se měla v dalším životě účastnit, dostaly se do našich myslí cestou zakázanou, ale tím účinnější. Iniciátor toho všeho byl pan Lipš, tehdejší městský knihovník, jehož jména dlužno vzpomenout, i když jsme si jinak umínili jmen neuvádět; bylť sám svého druhu v práci i ve vztahu k mládeži a není proto možné, aby chválou jemu vzdanou bylo ublíženo někomu jinému.
Vedle gymnasia a knihovny byly ještě vlivy další, jež lze zhruba shrnout slovy: město a příroda. Jen kulturní historik dovedl by plasticky charakterizovat první z těchto prostředí a jen lyrik mohl by vystihnout druhé. Netroufám si ani se o to pokusit. Vím jen, že město a příroda pomáhaly formovat jinošskou mysl, neboť město a příroda mají v Písku osobitý ráz. Ovzduší, které vytvářejí, vniká do školních síní všemi dveřmi a okny.
Jan Mukařovský. Vzpomínka na písecké gymnasium. Písecká čítanka. Písek: Okresní knihovna v Písku, 1980, s. 132-133.
Z knihy: Stosedmdesát let píseckého gymnasia. Písek: St. reál. gymnasium v Písku, 1948, s. 147-149
Další ukázky z díla autora:
Místa spjatá s dílem nebo jeho autorem:
